Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sklárna Moser ve 20. století
Lagronová, Isabel ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je sklárna Moser a její období od vrcholu její tvorby, jež dosáhla na počátku 20. století, kdy vztahy s Rakousko-Uherskem přinesly sklárně celosvětový ohlas, který přetrvává do současnosti. Konkrétně se vymezuje na období 20. století, kdy pojednává o technikách, zpracování, kolekcích a největších událostech spojené se sklárnou Moser v tomto období. V první části textu je zmíněn obecný, historický vývoj sklářského průmyslu na českém území, který je nutné zmínit s ohledem na Velkou průmyslovou revoluci, díky které došlo k vzestupu průmyslu, v tomto případě i sklářského a kdy začal nezastavitelný rozvoj technologii ve sklářském odvětví. Další část práce je věnovaná již konkrétně sklárně Moser, kde je popsán její vznik a způsob zpracování sklářských výrobků, na jejímž základě se posléze vyvíjelo celkové zaměření sklárny. Hlavní část textu je věnovaná době 20. století, kdy došlo k mnoha událostem, na jejichž základě se rozvíjely nové postupy při zpracování skla touto sklárnou a kdy byly vytvořené kolekce výrobků, prezentovány na nejprestižnějších výstavách, či vytvořené pro konkrétní objednavatele. Práce si klade za cíl reflektovat způsob tvorby sklárny Moser do historického kontextu doby a poukazuje na změnu techniky zpracování, které se odvíjelo na základě historických událostí...
Počátky moderního sklářství v severozápadních Čechách a Glaverbel Czech a.s. jako exportér plochého skla do zemí EU
HRABÁKOVÁ, Veronika
Cílem mé bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled počátku vzniku moderního sklářského průmyslu především v severozápadních Čechách a dále pak představit společnost Glaverbel Czech a.s. V bakalářské práci popíši úplný počátek vzniku sklářství, představím existující i již zaniklé sklárny v oblasti severozápadních Čech (především na Teplicku) a uvedu vybrané příklady zahraniční spolupráce v oblasti výroby plochého skla, např. s Francií, Belgií, Velkou Británií, Japonskem. Stěžejní částí práce bude představení společnosti Glaverbel Czech a.s., její historie a současnost, její vývoj, typy skel, vize do budoucnosti a zastoupení na trhu zemí Evropské unie, do kterých exportuje svoje produkty.
Sklářství a krajina. Příspěvek k vývoji sklářské výroby na Českomoravské vrchovině v novověku na příkladu sklářské osady Milovy (okr. Žďár nad Sázavou)
Kozáková, Jana ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Černá, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis historického vývoje sklářské výroby na území Čech a Moravy v období od konce 18. století přibližně do první světové války a na detailní interpretaci mikroreliéfu zaniklé pozdně novověké sklárny Milovy (okres Žďár nad Sázavou). Podrobně se zabývá proměnami technologie výroby a zušlechťování skla, dopady sklářského průmyslu na ekologii krajiny a společenský vývoj ve sledovaném období. Nedílnou součástí práce je přesný geodeticko-topografický plán lokality, který posloužil jako jeden z hlavních podkladů pro funkční interpretaci mikroreliéfu zaniklé sklárny Milovy.
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
Česká republika jako země původu zboží – zaměřeno na vybraný segment
Naisarová, Jana ; Olšanová, Květa (vedoucí práce) ; Horáková, Miroslava (oponent)
Práce je rozdělena na teoretickou a aplikační část. Teoretická část práce obsahuje úvod do tématiky země původu a terminologii pojmů. Aplikační část práce uplatňuje zjištěné poznatky přímo v kontextu České republiky a společností vybraného segmentu. Kromě představení samotné koncepce země původu (Country of origin), jako jednoho z klíčových elementů ovlivňující chování spotřebitele, si práce klade za cíl analyzovat Českou republiku, jako zemi původu zboží. Na základě zjištěných informací, autorka hledá atraktivní segment pro formování značky Česká republika, v němž firmy dosahují konkurenční výhody právě díky použití země původu při propagaci svého zboží. Smyslem práce je na základě zjištěných informací, zhodnotit míru, kvalitu a využití země původu zboží v marketingových strategiích vybraných firem, a také k propagaci odvětví ze strany státu. Výstupem této práce jsou pak doporučení pro zefektivnění komunikace České republiky, jako země původu zboží daného segmentu.
Etnologické aspekty šumavského sklářství
Plichtová, Alice ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Práce reflektuje problematiku sklářství v Pošumaví od počátků řemeslné produkce ve druhé polovině 14. století až po osudy sklářského průmyslu ve druhé polovině 20. století. Zároveň poukazuje na současné postavení a možnosti sklářské výroby v regionu. Ústřední téma práce přitom tvoří lokální produkce podmaleb na skle, nabývající na významu v rámci lidové zbožnosti druhé poloviny 18. století. Toto období přitom koresponduje s největším rozkvětem pošumavského sklářství, kdy bylo v regionu soustředěno nejvíce skláren v rámci Evropy. Práce bude realizována nejen na základě literatury ale také terénním výzkumem a rozhovory se současnými malíři podmaleb na skle.
Sklářství a krajina. Příspěvek k vývoji sklářské výroby na Českomoravské vrchovině v novověku na příkladu sklářské osady Milovy (okr. Žďár nad Sázavou)
Kozáková, Jana ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Černá, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis historického vývoje sklářské výroby na území Čech a Moravy v období od konce 18. století přibližně do první světové války a na detailní interpretaci mikroreliéfu zaniklé pozdně novověké sklárny Milovy (okres Žďár nad Sázavou). Podrobně se zabývá proměnami technologie výroby a zušlechťování skla, dopady sklářského průmyslu na ekologii krajiny a společenský vývoj ve sledovaném období. Nedílnou součástí práce je přesný geodeticko-topografický plán lokality, který posloužil jako jeden z hlavních podkladů pro funkční interpretaci mikroreliéfu zaniklé sklárny Milovy.
DĚJINY MICHLOVY HUTI V 17. A 18. STOLETÍ. PŘÍSPĚVEK K HISTORII ŠUMAVSKÉHO SKLÁŘSTVÍ
NOVÁKOVÁ, Eva
Bakalářská práce ,,Dějiny Michlovy hutě v 17. a 18. Století'' si klade za cíl přiblížit historii šumavské sklářské hutě proslavené objevem křídového skla. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola stručně představuje panství Vimperk a vrchnost, pod kterou vybraná huť patřila. Další část se věnuje problematice šumavského sklářství v období 17. a 18. století. Třetí kapitola podává informace o výrobě skla a sklářském nářadí a představuje výrobky, které zmiňovaná huť vyráběla. Stěžejní částí této práce je čtvrtá kapitola, která se zabývá touto hutí. Představuje jednotlivé huťmistry a jejich práva a povinnosti. Věnuje se také celkovému postavení Michlovy hutě ve vybraném období. Součástí práce je také obrazová příloha.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.